S cílem usnadnit uživatelům používat naše webové stránky využíváme cookies. Používáním našich stránek souhlasíte s ukládáním souborů cookie na vašem počítači / zařízení. Nastavení cookies můžete změnit v nastavení vašeho prohlížeče.

 

16 důvodů proč nakupovat u nás:

 

Široký sortiment (přes 32 značek, přes 2970 produktů na výběr a pořád se rozšiřujeme)

Běžné slevy 2-15% dle druhu zboží

Slevové kupóny, které se odečítají v průběhu objednávky.

Česká distribuce - záruka servisu, zboží obsahuje tištěný návod v českém jazyce.

Pojištění fototechniky, stativového vybavení, studiových světel.

E-mailové a tel. poradenství ZDARMA

Rychlá komunikace, otevřený a individuální přístup k zákazníkům

Čištění těl a čipů D-SLR, Čištění těl a skel objektivů

Pro objednání zboží není potřeba se registrovat

Osobní odběr v Praze( dle domluvy )

Osobní doručení po Praze ( dle domluvy )

Při nákupu nad 7.261,- s DPH doprava v síti Zásilkovny.cz a Uloženky.cz ZDARMA

U některých produktů doprava zdarma již od 2.490,-

Platba dobírkou, převodem na účet, se splatností.

Recenze a zkušenosti zákazníků

Jsem plátcem DPH

6 způsobů dopravy ( doprava již od 60,- )

FOTO MÁLEK - Petr Málek - idatabaze.czFotoaparáty a příslušenství - idatabaze.cz

Doporučuji:

 

 

 

 

 


 

Podporuje mojeID

KONTAKTY

Foto Málek
Praha
tel: +420 777 018 478
info@fotomalek.cz
IČ:74778374
DIČ:CZ8409160419

ZBOŽÍ V AKCI

cena pro Vás 8 200,00 Kč
Na dotaz
cena pro Vás 395,00 Kč
Skladem ANO
cena pro Vás 3 340,00 Kč
Skladem ANO

Doporučuji

cena pro Vás 1 145,00 Kč
Skladem ANO
cena pro Vás 179,00 Kč
Skladem ANO

» Šedé filtry - Neutral Density

Šedé filtry - Neutral Density

26.02.2012 19:28

Je mnoho fotografií, které nás uchvátí a jen těžko dokážeme jasně určit, proč tomu tak je. Když pomineme samotnou obsahovou stránku, která je samozřejmě nesmírně důležitá a zásadní, zbývá bezpočet dalších, zdánlivě nepodstatných technických detailů, které samy o sobě nic neznamenají, v kontextu celé fotografie však vnáší do obrazu ono kouzlo dokonalosti, atmosféru, vzbuzují mnoho emocí, pocitů, které nejsme schopni exaktně definovat. Zásadní jsou v tomto směru filtry, které se tváří nenápadně, řekl bych, že skoro až šedě…

 

Šedé neutrální filtry, o kterých bude řeč, zažívají svůj velký návrat na výsluní, a to především u profesionálních fotografů, začínají ale čím dál více pronikat i mezi náročné fotoamatéry. Důvodem je snaha o návrat k té zvláštní emotivní působivosti klasické fotografie, kterou vnímaví autoři i diváci postrádají u digitálních snímků. Nejde totiž jen o prostý rozdíl daný změnou záznamového média, ale především o změny způsobu snímání, které jsou v případě digitálních fotoaparátů technickou nutností.

Jak jsem již řekl v úvodu, působivost fotografie je založena na mnoha faktorech, od těch ryze technických, které lze definovat třeba rozlišovací schopností nebo dynamickým rozsahem, až po emotivní, tvůrčí, a tudíž i velmi subjektivní vyjadřovací prostředky. Neutrální šedé filtry vždy patřily mezi prostředky spíše kreativní, protože jejich vliv na technickou kvalitu snímků není při použití filmu tak výrazný. Ve fotografii digitální mají ale ND filtry v této oblasti význam značný a není dobré jej podceňovat, zvláště v případě těch autorů, kteří dbají na to, aby kvalita zvětšenin držela krok s jejich kreativitou.

Světelná energie a film


Přestože se světlo v optické soustavě láme podle svého indexu lomu do určité míry konstantně, má jeho intenzita na vzhled fotografií významný vliv. V první řadě se jedná o rozptyl světla uvnitř skleněné hmoty optických členů. V běžné úrovni jasu se světlo chová celkem „ukázněně“, při vysoké úrovni světelné energie ale dochází k vnitřním rozptylům a zpětným odrazům na hraně sklo-vzduch. Tento jev je tím výraznější, čím méně kvalitní je použité optické sklo (zvláště z hlediska jeho kovových příměsí), a je samozřejmě výraznější při nedostatečné či nekvalitní antireflexní úpravě optických členů. Popsaný problém je známý zvláště u starších objektivů (např. Praktica, Zenit), u kterých dochází k viditelnému „zmléčnění“ při snímání za extrémního jasu, např. na horách se sněhovou pokrývkou. Výsledné snímky trpí výraznou ztrátou kontrastu,a často jsou i podexponované. Použitím vhodného ND filtru, obvykle ND 8x, tento jev mizí, fotografie jsou viditelně prokreslenější, a to zvláště v oblasti jasů. U moderních objektivů s vícevrstvou antireflexní úpravou a optickou soustavou s menším počtem členů (7-10) se uvedený problém téměř nevyskytuje, zřetelný je však u složitých zlomových objektivů, především těch levných a setových ( ostatně, podobný jev způsobený velkou světelnou energií známe i ze života – jen si vzpomeňte, jak vám svět připadá hezčí, když si nasadíte kvalitní sluneční brýle).
Další problematickou oblastí, kde se vysoký jas negativně projevuje, jsou ultrakrátké časy, při kterých se začíná, stejně jako u dlouhých expozičních časů, projevovat tzv. chyba reciprocity – známý Schwarzschildův jev, který se projevuje zdánlivou ztrátou citlivosti filmu, a to již od expozičních časů 1/500 sec. a kratších. Uvedený jev přináší problémy především při snímání na diapozitivní materiály, u kterých je stanovení přesné expozice naprostou nutností. Mezi profesionálními fotografy je proto používání ND filtrů samozřejmostí, pokud pracují s méně zacloněnými objektivy, a expoziční časy jsou tak relativně krátké, napomáhají tomu i materiály s vyšší citlivostí ISO.


Světelná energie a D-SLR


Patříte-li k majitelům digitální zrcadlovky, asi se teď nad těmito problémy škodolibě usmíváte pod vousy. Nečiňte tak předčasně, i na vás dojde. Problematika rozptylu světla o vysoké energii v optické soustavě objektivů se samozřejmě týká i objektivů nasazených na digitální zrcadlovky, a navíc se „slepnutí“ levných objektivů násobí odrazem lesku od čipu na zadním optickém členu objektivu. Digitálních fotoaparátů se týká ve velké míře také obdoba chyby reciprocity u filmů, i když se projevuje přece jen trochu jinak (nezapomeňme také, že senzory čipu jsou předsazeny mikročočkami, které při jejich mikroskopických rozměrech vysoká světelná energie „zahltí“ podobně, jako čočky levných objektivů. Výsledkem je ztráta kresby v oblasti světel, byť tato nejsou přeexponována).
Zatímco rozptyl světla v objektivu způsobuje celkové měknutí kresby a projeví se při snímání vysokých jasů obklopených velkou tmavou plochou dochází k rozzáření těchto jasů do tmavých oblastí, a to jak u filmu tak u digitálních fotoaparátů. Ty mají ale ještě jednu specialitu navíc. Při použití velmi kvalitních objektivů se totiž celkové změkčení kresby prakticky neprojeví, zato se vlivem krátkého expozičního času sníží využitelný dynamický rozsah jasů, které je čip schopen zaznamenat!
Digitální čipy jsou složeny z milionů světlocitlivých senzorů, fotodiod. Fotodioda přeměňuje světelnou energii na analogový elektrický signál, který je následně zpracován A/D převodníkem, tedy digitalizován. Ve své analogové podobě je průběh signálu při expozici definován sinusovým průběhem, kdy na počátku expozice k plnému výkonu teprve „nabíhá“. Přestože tento „náběh“ je z hlediska běžné expozice kolem 1/60 sec. zanedbatelný, při expozičních časech kratších, než 1/250 sec. se již zvyšuje procentuální podíl „náběhového“ signálu oproti signálu využitelnému. V praxi se tento problém projeví faktickým prohloubením oblasti stínů tedy ztrátou kresby ve stínech, při expozičních časech kolem 1/1000 sec. je podíl „náběhového“, tedy slabého signálu již téměř 50%, což znamená podexpozici stínů kolem -0,5 EV. K použití ND filtrů bychom tedy měli přistoupit vždy v případě, kdy bude vlivem vysoké úrovně jasu, nebo při použití malého clonového čísla, expoziční čas kratší než 1/125 sec., samozřejmě s ohledem na tzv. bezpečný čas při snímání vztažený k použitému ohnisku objektivu. Prodloužením expozice se sníží poměr slabého signálu v oblasti stínů, které se tak stanou prokreslenější.
Další důležitou vlastností ND filtrů je vyšší učinnost při pohlcování světla slabého. V praxi to znamená, že oblasti jasů jsou více filtrem ztmaveny, než oblasti stínů. A výsledek? Při použití filtru ND 0,9 za denního světla se reálně zvýší rozsah jasů zaznamenatelný digitálním čipem až o 1EV! Na tomto efektu má samozřejmě podíl i výše zmíněné snížení podílu slabého signálu při krátkých expozičních časech (při použití stejného ND filtru pro snímání na diafilmy se zvýší zaznamenatelný rozsah jasů až o 0,5EV).
Světlo s vysokou energií tedy digitálním čipům rozhodně nesvědčí, a je při vysokých nárocích na kvalitu obrazu tuto energii vhodné snížit na přijatelnou úroveň. Použit vyšší clonové číslo není vždy možné z hlediska tvůrčího záměru, ale, jak se dočtete na jiném místě, ani z důvodu ztráty rozlišení obrazu a obrysové ostrosti. Řešením je důsledné používání neutrálních šedých filtrů, jež právě digitální fotografie přivedla k renesanci. Tak, jak bylo v minulosti obvyklé používání UV filtrů, mělo by být v digitálním věku samozřejmostí používání ND filtrů. A to nejen z důvodů technických, ale také z důvodů tvůrčích, kterým se budeme věnovat především.

Kouzlo dlouhé expozice


Zamysleli jste se někdy nad tím, proč mají staré fotografie takové zvláštní kouzlo? Proč jsou pocitově jiné, než ty současné, a to i ve srovnání s nově pořízenou klasickou fotografií? Samozřejmě, že hlavní rozdíl je v kvalitě a podání polotónů, které je dáno negativy velkých formátů či dokonce kontaktními pozitivy, svou roli zde hrály i oku podobnější objektivy s jednoduchou optickou konstrukcí…Ale je zde ještě něco dalšího. Plynoucí čas…
Fotografické materiály nemívaly vždy takovou citlivost, jako nyní, a ještě za mého fotodětství byla „jednadvacítka“, tedy film s citlivostí 21 DIN, (ISO 100), považován za „vysoce citlivý“. Pracovalo se také s vyššími clonovými čísly, f/64 bylo celkem běžné. K tomu nějaký ten oranžový či červený filtr, a expozice se pohybovala v řádu několika vteřin až minut. Fotografie znamená kresbu světlem, a to světlo tehdy mělo čas obraz vykreslit, proexponovat citlivou emulzi, a…Zachytit i pohyb kolem nás. Kývající se stébla trav, houpající se větve stromů, plující oblaka, plynoucí vodu….Světlo mělo čas kreslit, a snad mohlo za tu dobu zachytit více informací a fotografie byly sdílnější…
Fascinovaly vás fotografie Ondřeje Braneckého v minulém čísle svou barevností a nezvyklým tonálním podáním? Určitě ano, ale zcela jistě vás ty snímky okouzlily i něčím jiným, co jste si v tu chvíli ani neuvědomili. Plynoucím časem. Dlouhé expoziční časy používané při infrafotografii totiž vrací světlu schopnost kreslit čas, modelovat obraz, zachytit stopy pohybu. A ještě jednou se vrátím k naším očím, k našemu vidění. Vizuální paměť (setrvačnost) našeho zraku se pohybuje kolem 1/25 sec. a svět tedy vidíme jakoby tímto expozičním časem.
Ve snaze vše zrychlovat ovládly trh materiály se skutečně vysokou citlivostí, a to jak černobílé, tak i barevné, stejně tak u digitálních zrcadlovek je minimální ekvivalentní citlivost čipu ISO 100, u některých dokonce ISO 200. A světlo? To se jen tak mihne, fotografii sice nakreslí, ale jak? Jsou skutečně tisíciny vteřin schopny zachytit podobu světla kolem nás? Jistě, jsou náměty, u kterých krátká expozice pomáhá zachytit vyjímečné situace, ale co náměty, které nikam neutíkají, a k jejich pochopení i zachycení je naopak vhodné světlu ten nutný čas dát?

Není pro naše emoce ten svět zmrazený setinou či tisícinou vteřiny tak trochu chladný? Pojďme jej společně rozmrazit, pojďme do říše dlouhých expozic, ve které dáme světlu alespoň trochu více času na vykreslení našich pocitů, nápadů a myšlenek.

 

Šedé filtry – Neutral Densitiy

 

Zvykli jsme si spíše stěžovat na nedostatek světla, a také mnoho diskusí na internetu se neustále toto okolo šumu digitálních čipů při vysokých citlivostech, jakoby všichni neustále fotografovali jen sport či ptáky v letu. Přitom statisticky je v amatérské vyspělé fotografii nejobvyklejším námětem krajina. Tak proč ta honba za vysokým ISO? My se tentokrát budeme snažit naopak světlo pomocí ND filtrů co nejvíce utlumit, a expoziční časy prodloužit.

Šedé neutrální filtry (nikoliv přechodové, ale celoplošné) snižují úroveň jasu světla ještě před jeho vstupem do optické soustavy objektivu, což je pro technickou kvalitu obrazu velmi důležité. Při zachování shodného clonového čísla prodlouží ND filtry potřebný expoziční čas, a to podle denzity (hustoty) filtru, se kterým pracujeme. Čím větší je jas snímané scény, tím silnější šedý filtr musíme použít pro dosažení delšího expozičního času. Označení filtrů různých výrobců se liší, pořádek v pojmech si ale můžete snadno udělat podle naší tabulky.

V kvalitě šedých filtrů jsou značné rozdíly, a zvláště v jejich slabých denzitách doporučuji použití těch nejlepších, se skutečně neutrálním barevným podáním, abyste nemuseli stále měnit nastavení White Balance u D-SLR, kritické je použití špičkových ND filtrů také u diapozitivů, u kterých jsou barevné odchylky v běžných podmínkách neodstranitelné. Často budeme ND filtry používat také v kombinaci s filtry přechodovými, doporučuji tedy zvážit výběr filtru i podle toho, jak silnou mají obroučku. A jak to vypadá na našem trhu? Nejlevnější jsou ND filtry Cokin, nejtenčí obroučky nabízí Hoya, a největší výběr ND filtrů značka B+W. Dostupný sortiment filtrů najdete opět v tabulce.

 

Jak používat ND filtry

 

S ND filtry o malé hustotě (do 0,9 D) je možné pracovat bez dalších omezení, protože i po nasazení filtru se můžete spolehnout na měřící systém fotoaparátu (expoziční korekce použijete rovněž v míře, na kterou jste běžně zvyklí). Protože snížení jasu není tak výrazné, a filtry jsou určeny jen pro jeho omezení na technicky optimální úroveň, neměli byste mít problém ani s viditelností obrazu na matnici, stejně tak autofokus bude pracovat spolehlivě. ND filtry s hustotou do 0,9 D mohou být při slunečném počasí nasazeny na objektivu stále, a to zvláště na horách a u moře, kde je nejen vysoký jas, ale také vysoká úroveň UV filtry. Při snímání za sníženého jasu, kdy bude stačit použití těchto filtrů pro zamýšlené prodloužení expozice, postupujte tak, jak je uvedeno dále u filtrů s vysokou denzitou.

Pro diapozitivy i barevné negativy doporučuji výhradně typ Hoya Pro 1 Digital (tím Digital se nenechejte zmást, není sebemenší důvod, který by omezoval jejich použití i pro film), nebo Hoya Ultra, protože pouze tyto filtry jsou skutečně zcela neutrální a nevnášejí do obrazu sebemenší barevný posun. U digitálních zrcadlovek doporučuji zásadně filtry s vícenásobnou antireflexní úpravou pro omezení zpětných odrazů světla, a samozřejmě typ Pro 1 Digital či Ultra vás rovněž ušetří nutnosti vyvažování WB nebo následné úpravy barevnosti v počítači. Pro černobílou fotografii je samozřejmě možné použít libovolný filtr, protože případný barevný posun nemá v tomto případě význam. Při práci s ND filtry s vysokou hustotou (obvykle 1,8 D a vyšší) musíme vždy počítat s větším barevným posunem. Filtry s vysokou hustotou již vykazují poměrně velký barevný posun k teplým odstínům, se kterým je nutné počítat. Barevné vyvážení při snímání na barevný negativ by měly zvládnout minilaby, horší je to s diapozitivními filmy, u kterých je nutné současné použití konverzního filtru KB 1,5-KB 3, nebo se musíte smířit s teplým barevným podáním (někdy není naštěstí na závadu, teplé barvy jsou v mnoha případech divácky velmi atraktivní). Velmi silné ND filtry s hustotou 4D a více jsou již pro diapozitivy prakticky nepoužitelné, také u barevného negativu je nutné počítat s tím, že snímky budou vykazovat posun k červeným odstínům v takové míře, že může i při korekcích na minilabu docházet k celkovému barevnému rozladění. U černobílých materiálů ani toto samozřejmě nehraje roli. Jásat mohou majitelé digitálních zrcadlovek, kteří barevný posun snadno odstraní uživatelským nastavením bílého bodu s nasazeným filtrem.

ND filtry jsou účinné téměř výhradně v rozsahu viditelného spektra, a nesnižují tedy výrazněji úroveň IR záření, které je nejen zdrojem onoho červeného posunu, ale ovlivňuje také přesnost měření expozice. U filtrů s vyšší denzitou je tedy nutné počítat s nutnou expoziční korekcí, která se např. u filtru B+W 106 pohybuje kolem +1EV u barevných negativů, +2/3 EV u D- SLR a +0,5 EV u diafilmů. Jsou-li silné ND filtry použity pro snímání bez přímého slunečního osvětlení, obvykle již také nepracuje autofokus, a je nutné ruční zaostření.

Při použití silných ND filtrů je obraz v hledáčku již velmi tmavý, a to zvláště za ztížených světelných podmínek.

Při snímání tedy upevníme fotoaparát na stativ, najdeme záběr, a teprve když máme zaostřeno našroubujeme na objektiv filtr, nasadíme sluneční clonu, a pak exponujeme. Použití kvalitního stativu je nejen v tomto případě nutností. Šedé filtry je možné, a často i žádoucí, kombinovat i s dalšími filtry. Nejobvyklejší je současné použití ND filtrů s filtry polarizačními, v černobílé fotografii s filtry barevnými – v obou případech počítejte s tím, že se prodloužení expozice u použitých filtrů sčítá (polarizační filtr sníží jas o cca -1,5 EV). Vzhledem k možnému současnému použití více filtrů proto pro použití s ultraširokými objektivy volíme filtry s co nejtenčí obroučkou, např. polarizační filtr Hoya Pro 1 kombinovaný s ND filtrem Hoya Ultra vytvoří obroučku silnou jen 7 mm, zatímco standardní filtry vytvoří obroučku o síle až 11 mm.

Pro kombinaci s přechodovými filtry použijeme naproti tomu ND filtr Hoya Pro 1, který má obroučku o síle pouze 3 mm a ještě má vpředu závit, do kterého našroubujeme redukční kroužek pro držák přechodových filtrů.

 

Kdy používat ND filtry

 

Základní ND filtry s nízkou denzitou, které využijeme především jako korekci vysokých jasů, budeme tedy používat v případech, kdy, jak již bylo zmíněno, budou expoziční časy kratší, než 1/125 sec., a to především na horách a u moře, i při snímání všech vysoce kontrastních scén s hlubokými stíny, ke kterým patří například svatební exteriérová fotografie. U posledně jmenovaného námětu je navíc obvyklé snímání v iteriéru na film s vyšší citlivostí, např. ISO 800, když se ale přejde ven, je často světla příliš i pro závěrky s vysokou rychlostí – také v tomto případě stačí nasadit ND filtr, např. 0,9 D a rázem můžeme snímat stejně, jako bychom měli založen film s ISO 100.

ND filtry s vyšší denzitou použijeme všude tam, kde pohybová neostrost objektů není na závadu (a může to být třeba i sport), nebo je dokonce žádoucí pro vytvoření zajímavé atmosféry. Nebojte se zapomenout po mnohá desetiletí udržovanou představu, že v krajině musí být vše ostré, a vzpomeňte si raději na staré krajinářské fotografie. Pohyb v krajině není zapovězen, nebojte se jej zachytit. Až na výjimky platí jen jedna zásada – alespoň něco by na fotografii ostré být mělo, jinak může snímek vypadat jako nepovedený. Právě kontrast objektů s pohybovou neostrostí vůči objektům ostrým umocní celkový dojem a atraktivitu snímků. V krajině to bude obvykle objekt, který není ovlivněn větrem – velký dominantní kámen, silný kmen stromu, krátká, pevná stébla trav, listí na zemi atd. Pro snímky krajiny se záměrnou pohybovou neostrostí je možné využít kompozici i s nějakým architektonickým prvkem, jako je kaplička, myslivecký posed, železniční koleje či zajímavá zřícenina.

Pro fotografování je lépe zvolit větrný den, vítr by však neměl být tak silný, aby rozhýbal třeba i zatížený stativ. Působivá jsou rychle plující oblaka, samozřejmě proudící voda, ale i hladina rybníka čeřená větrem. Velmi efektní jsou stromy s dlouhými a přitom jemnými větvemi, jako jsou břízy nebo olše, vrby a osik. Při troše štěstí vám vítr vytvoří zajímavý tanec klasů obilí, které při delší expozici vykreslí na poli půvabné křivky. Námětů pro snímání s dlouhou expozicí je opravdu bezpočet, stačí jen trocha fantazie, schopnost představit si, co „to udělá“, když „to“ bude rozmazané. Mějte také na paměti, že pohybová neostrost se jeví jako nižší u malých fotografií, zatímco u velkých zvětšenin se projevuje výrazněji. I z tohoto důvodu doporučuji nespoléhat na monitor D-SLR, a raději experimentovat. U zajímavého námětu pořiďte několik snímků s různě dlouhou expozici, a ten optimální vyberte až doma po zvětšení na monitoru. Využijte toho, že vás snímky „navíc“ nestojí žádné peníze navíc, jako je tomu u filmu.

Pro snímání s dlouhými expozičními časy v krajině jsou vhodné filtry B+W 106 (předpokládáte-li snímání spíše v horších světelných podmínkách), nebo B+W 110 pro sluncem osvětlenou krajinu. To je asi miximum, co lze pro film použít, pokud chcete mít zachováno alespoň v přijatelné míře přirozené barevné podání. Pro práci s digitální zrcadlovkou lze použít i filtr B+W 113, je ale nutné pracovat s uživatelským nastavením White Balance. Delší expoziční časy se u digitálních čipů začnou projevovat zvýšeným šumem, doporučuji tedy zapnout funkci jeho redukce. Optimální je snímání ve formátu RAW a následné „vyvolání“ snímků v programu Adobe Lightroom, který při odstraňování digitálního šumu doslova exceluje. S filtrem B+W 106 se za slunečného počasí budete při ISO 100 a cloně f/11 pohybovat v expozičních časech kolem 1 sec., v kombinaci s filtrem polarizačním to budou asi 3 sec., filtr B+W 110 nabídne časy kolem 8, resp. 30 sec., filtr B+W 113 časy kolem 1 min., s polarizačním filtrem asi 2,5 min. Při zatažené či oblačné obloze budou expoziční časy 2-3 násobné. Při snímání s ultraširokými objektivy způsobují silnější ND filtry tonální vinětami, protože v šikmém úhlu v okrajích obrazového pole prochází světlo silnější vrstvou skla filtru, které tak vykazuje vyšší denzitu. V klasické fotografii se budeme snažit volbou námětu a úhlu snímání využít této velmi pozvolné vinětce pro náš tvůrčí záměr. U digitální fotografie lze vinětami velmi dokonale odstranit vhodným programem, také v tomto případě vřele doporučuji Adobe Lightroom, u kterého je možné volit nejen úroveň tonality odstraňované vinětce, ale také její rozsah směrem ke středu obrazového pole.

Tak co říkáte – není již čas vrátit krajině pohyb? Nenastal čas hledat ztracené kouzlo, atmosféru, emoce? Dejte světlu čas na to, aby vám mohlo nakreslit krajinu snů...



Snímky v článku jsou ofocené, jejich kvalita je rapidně snížena. Originální snímky jsou v časopise Photo Life.


Použito z časopisu Photo Life č. 60/2007


Text a originální snímky: Jan Karbusický

Koupit ND filtry.


Více zde: http://www.fotografie-malek.com/news/nd-filtry/